Obec Dýšina

Obec má 1500 obyvatel a její chloubou je velká památkovoá zóna, jejíž dominantou je kostel Nejsvìtìjší Trojice z roku 1328. K dìdictví patøí i ranì barokní fara z roku 1717, vystavìná Jakubem Augustonem ml. Náves je lemována dosud zachovalými selskými dvory s památkovì chránìnými branami z 19. století ve stylu lidové architektury. V jednom z tìchto statkù má pùvod slavný malíø èeské historie Václav Brožík. K obci náleží osady Horomyslice a Nová Hu. V Horomyslicích a okolí se rozprostírá 18ti jamkové golfové høištì, které obdrželo ocenìní nejhezèí høištì v ÈR.

První osídlení spadá do mladší doby kamenné. Nálezy zbytkù z 8. století jsou svìdectvím jedné z nejstarších slovanských osad na Plzeòsku. První listinné doklady o Dýšinì jsou datovány z roku 1242.

Dýšina nebyla èistì zemìdìlskou obcí. Velkou tradici zde má železáøství. Okolí bylo vždy pomìrnì bohaté na železnou rudu, o èemž svìdèí i Zatopený lom mezi Dýšinou a Ejpovicemi, který dnes slouží jako místo pro rekreaci. V 17. století byly v Nové Huti a Horomyslicích vysoké pece a na øece Klabavì vznikaly hamry.

Pùvod jména obce Dýšina

Jméno „Dejšina“ je svým pùvodem pøisvojovací pøídavné jméno, k nìmuž se pùvodnì kladl, pozdìji domýšlel pojem ves. Dýcha je èlovìk, jenž zhluboka dýchá, tìžce oddychuje, supí, sípe. Dýšina, tj. Dýchova ves – jím založena a jím osídlena. V obecné mluvì se øíkalo Dejšina.

Spoleèenský život v obci Dýšina

Dýšina žije bohatým spoleèenským životem: staroèeské máje, dožínky, pálení èarodìjnic, èi masopust s divadlem. Tradièní je i Mezinárodní folklorní festival „Èeská náves“ a Dýšinské pivní slavnosti . Obec je nositelem titulu „Vesnice roku 2003 Plzeòského kraje“ a v celonárodním kole této soutìže se umístila na 2. místì.

Nyní nezbývá, než si pøát, abychom z pivních slavností udìlali také tradici. Abyste od nás odjíždìli spokojeni a každoroènì se znovu vraceli.

[Nahoru ↑]